BEGIN:VCALENDAR
PRODID:-//eluceo/ical//2.0/EN
VERSION:2.0
CALSCALE:GREGORIAN
BEGIN:VEVENT
UID:dd466762f4b29c18a51d5590dc916999
DTSTAMP:20260418T002423Z
SUMMARY:MojDa · Dotek
DESCRIPTION:<p><strong>Jestliže</strong> se porozhlédneme po souboru osob
 ností českého současného sochařství\, vystoupí nám zcela jasně f
 enomén excelentního tvůrce\, Davida Moješčíka.  Klasického sochař
 e\, jakých v této komplikované\, až výrazově pře rozkošatělé do
 bě není mnoho\, není – li dokonce v tomto směru jediným…</p>\n<p
 ><strong>Jestliže </strong>se zaměříme na řemeslnou dokonalost\, tak 
 musíme konstatovat\, že touto schopností opět je více než dostatečn
 ě obdařen právě námi citovaný autor…</p>\n<p><strong>Jestliže</st
 rong> rozebereme jeho profesionální technologický postup při vytváře
 ní soch a objektů\, tak pochopíme\, že je to činnost hodná opravdov
 ého mistra\, využívající nových i starobylých tvůrčích postupů 
 a technik…</p>\n<p><strong>Jestliže</strong> si připomeneme  jeho dí
 la ve veřejném ( i soukromém ) prostoru\, tak neznáme\, mimo Davida Č
 erného\, jiného současného tvůrce\, s nímž bychom se mohli setkáv
 at na různých místech tak často (sousoší tragikomedie v Činoherní
 m klubu v Praze\, donedávna  vstupní hala výstavního komplexu DOX v
  Praze-Holešovicích\, pomník parašutistům na Bulovce v Praze\,  pr
 ostor před nádražím Ostrava-Svinov\, diskutované sochy v Ostravě - 
 Špinarová\, Janáček\, Kryl\, úžasně umístěná socha v lázních 
 Čeladná\, sochy v některých interiérech (například hned dvě v nov
 ých obřích budovách Československé obchodní  banky v Praze- Radli
 cích)….</p>\n<p><strong>Jestliže</strong> při našem vnímání jeho 
 děl oceníme jejich rozměrovou velikost\, tak se opět jedná o výjime
 čný fenomén\, který nemá v této šíři u nás obdoby…</p>\n<p><s
 trong>Jestliže</strong> umíme vnímat i další duchovní rozměr jeho d
 ěl\, tak se nepřipravíme o neviditelný\, ale přitom obohacující prv
 ek\, který přidává jeho pracím další významy…</p>\n<p><strong>Je
 stliže</strong> oceňujeme detail jeho děl\, tak neopomeneme jejich kval
 itu detailu a povrchu\, kde autor této součásti díla věnuje nesmírn
 ě energie i času…</p>\n<p><strong>Jestliže</strong> vnímáme fyzick
 é zobrazení námětů jeho soch\, tak spatříme úžasnou úctu a poklo
 nu k lidskému tělu\, zejména pak ženskému\, kde jsou jeho díla více
  než oslavou krásy a dokonalosti…</p>\n<p><strong>Jestliže</strong> s
 e zajímáme o geometrická rozhodování a úvahy\, stojící v pozadí 
 dokonalé statiky jeho děl\, tak i tam se jedná\, při jejich často vel
 ké hmotnosti a rozměrech\, o úctyhodný výkon….</p>\n<p><strong>Jest
 liže</strong> se zajímáme o materiály\, se kterými autor pracuje\, ta
 k vidíme úžasné sepětí podpůrného systému a hmot s finálním po
 lyesterovým obalem\, v naprosté dokonalé finální podobě…</p>\n<p>
 <strong>Jestliže</strong> se logicky pozastavíme nad díly samotnými\, 
 jejich výrazem i sdělením\, tak nalezneme motivaci u egyptských  pře
 dloh\, samozřejmě velký a dominantní vliv  evropského klasicismu a n
 ebojme se vrátit i k některým římským a řeckým postupům\, předb
 ěhl svým zcela originálním způsobem dobu pro návrat k určité nad
 časovosti a srozumitelnosti po vyčerpání mnoha  současných moderní
 ch i pseudomoderních stylů\, dá se dokonce konstatovat\, že tvrdohlav
 ě setrvává na svých tvůrčích postojích\, které nabízejí  urči
 tý druh odpočinku od překomplikovaných ( a často i námětově prázd
 ných ) děl hektické současnosti\, což mu ale naopak získává řady 
 oceňujících příznivců….</p>\n<p><strong>Jestliže</strong> se dnes
  s zamýšlíte nad tím\, kde a jak onen mistr vyrostl\, tak: když jen 
 přiblížíme jeho vzdělání – vychodil učiliště kamenické\, nav
 štěvoval střední průmyslové školy v Ostravě a Hořicích – obor
 y propagačního výtvarnictví\, designu a sochařství\, aby pak dokonč
 il sochařské vzdělání u dvou opravdových mistrů prof. Preclíka a p
 rof. Gabriela na brněnské technice. Na stážích byl v Praze u prof. He
 ndrycha a tu završil tvůrčím pobytem v Irsku.</p>\n<p><strong>Jestli
 že</strong> tedy shrneme všechna fakta doposud uvedená\, nezbývá nám
  než s úctou\, zvědavostí i očekáváním přijmout tuto výstavu. V
 ýstavu ojedinělou\, nadstandartní\, oplývající perfektním řemesln
 ým zpracováním\, ideou\, oslavou krásy\, dokládající mistrovství v
 ýjimečného tvůrce.</p>\n<p>Josef Vomáčka</p>\n<hr />\n<p style="text
 -align: justify\;"> </p>\n<p style="text-align: justify\;"><strong>Rozhov
 or</strong></p>\n<ul style="text-align: justify\;">\n<li>Jak přemýšlít
 e nad tvorbou? Jak vypadá proces vzniku díla od myšlenky po vystavení?
  </li>\n</ul>\n<p style="text-align: justify\;">Typická základní otáz
 ka\, na kterou však není úplně jednoduché odpovědět. Docela složit
 é je popsat původ prvotní myšlenky a vznik nápadu. David Richard Bach
  v Knize „Mimo sebe“ rozvíjí velmi zajímavě základní otázku 
 – „kde nebo odkud se berou nápady?“. Asi snad ani netuším\, odkud
  se myšlenka nápadu bere a jak mi přijde na mysl\, že potřebuji něco
  vytvořit. Vnímám jen tu skutečnost\, že „něco“ chci udělat pr
 ávě tak\, jak mi to na mysl přijde. Někdy „to“ potřebuji nakresli
 t\, někdy „to“ hned vytvořím v malé skici anebo rovnou „to“ n
 amodeluji – ať už v materiálu anebo v počítači. Pokud dělám je
 n něco pro sebe\, zůstane většinou jen u klasického provedení – vy
 modeluji v hlíně\, odleju z plastu anebo vytvořím v kombinaci různ
 ých materiálů. Rád figuru modeluji v hlíně. Pokud nápad či projek
 t zaujme investora\, je možnost\, že dílo vznikne pro konkrétní prost
 or a je realizováno v odolném materiálu a nebo i ve větším měřít
 ku. Koneckonců nad materiálem sochy přemýšlím především vzhledem 
 k prostoru\, ve kterém bude nakonec umístěna. Svým způsobem je vlast
 ně jedno\, z čeho je dílo vytvořené. Dílo musí fungovat v prostor
 u\, ve kterém je umístěno\, nejen velikostí a proporcemi\, ale třeba 
 i odolností. Je skvělé\, když socha může být v krásném prostoru\
 , ještě lepší\, když může být v exteriéru a je skvělé\, když 
 je socha bezúdržbová a především ve výsledku „funguje“.</p>\n<p
  style="text-align: justify\;"> </p>\n<ul style="text-align: justify\;">\
 n<li>Ve vašich sochách je patrná inspirace jógovou filozofií\, antiko
 u i egyptským uměním. Jak tyto různé kulturní a duchovní zdroje ve 
 své práci propojujete? </li>\n</ul>\n<p style="text-align: justify\;">Z
 rovna tyto tři směry jsou už ve svém základu spojující a navazujíc
 í. Ve své podstatě antika navazovala na starověký Egypt. Zprostředko
 vaně\, v helénismu antika doputovala až do Indie. Dohromady tvoří j
 akýsi základ i naší kultury\, i když ne vždy si to uvědomujeme. Jó
 gová filosofie může v západní kultuře působit exoticky\, ale mysl
 ím si\, že tomu už tak dávno není. Můj tatínek mne přivedl k prak
 tikování jógy a jógové filosofie. Od dětství jsem měl rád umění
  a zajímal se i o staré kultury. Bylo pro mne přirozené přijímat ant
 icko-křesťanský odkaz spolu s vlivy jógové filosofie. A bylo tedy lo
 gické\, že tyto vlivy prosáknou do mé tvorby. Zpočátku jsem se setk
 ával s odmítnutím\, teprve setkání s Michalem Gabrielem mne utvrdil
 o v tomto směru.</p>\n<p style="text-align: justify\;"> </p>\n<ul style
 ="text-align: justify\;">\n<li>Vaše práce často reagují na prostor\, v
 e kterém jsou instalovány. Jak přemýšlíte o vztahu sochy a prostoru 
 při tvorbě i při samotné instalaci výstavy? </li>\n</ul>\n<p style="
 text-align: justify\;">Trochu jsem to už popsal výše. Je nutné brát v
  úvahu všechna specifika díla (nebo objektu) vzhledem k prostoru\, v
  němž bude dílo umístěno. Pokud se jedná o dílo pro konkrétní pr
 ostor\, beru vždy tato specifika v úvahu a přemýšlím od počátku s
  dílem jako součástí tohoto prostoru. Výstavy chápu jako možnost p
 rezentace těchto děl pro širokou veřejnost. Možnost představit proje
 kty\, které zatím nenašly svůj prostor pro umístění anebo svého in
 vestora. Při výběru děl pro instalaci výstavy platí podobná pravidl
 a jako při realizacích. Prostor galerie může být omezením\, ale něk
 dy i možností realizace umístění díla s různou mírou svobody či 
 kompromisu. Dílo se neumisťuje trvale a tím tam platí zcela jiná prav
 idla. Hlavně na začátku při plánování výstavy je určující to\, 
 zda s dílem projdeme do daného prostoru a zda je možné dílo do galer
 ie v pořádku přepravit. A samozřejmě zda dílo bude v daném prosto
 ru fungovat spolu s divákem.</p>\n<p style="text-align: justify\;"> </p
 >\n<ul style="text-align: justify\;">\n<li>Jakou roli ve vaší tvorbě hr
 aje intuice a jakou naopak racionální kompozice</li>\n</ul>\n<p style="t
 ext-align: justify\;">Asi docela hodně. Často zjišťuji\, že některé
  konstrukty spolu s konstrukcí i skrytými symboly nacházím až zpětn
 ě. V menším měřítku se nemusím tolik svazovat fyzikou a jejími z
 ákonitostmi a je to určitě více intuitivní. Při realizaci ve větš
 ím měřítku anebo v některých materiálech už fyziku nemůžete zce
 la popřít. V jádru to ale vždy jde tak nějak víc intuitivně.</p>\n
 <p style="text-align: justify\;"> </p>\n<ul style="text-align: justify\;"
 >\n<li>Když se ohlédnete za svou dosavadní tvorbou – co je pro vás d
 nes v sochařství nejdůležitější? Forma\, myšlenka\, nebo spíše 
 určitý stav mysli\, ve kterém dílo vzniká? </li>\n</ul>\n<p style="t
 ext-align: justify\;">Myslím si\, že to nelze od sebe tak úplně odděl
 it a nebo něco z toho vyzdvihnout. Stav mysli je asi začátkem\, průb
 ěhem i koncem procesu tvorby. Myšlenka je na počátku\, někdy v proce
 su přijdou další myšlenky a pro mne je důležité vše nepodstatné d
 ávat bokem nebo pryč. Aby pak nové podnětné myšlenky vytvořily nov
 é cesty pro další myšlenky a pro nové formy podoby. Forma je důleži
 tá pro ujasnění podstaty toho\, co vytvořím. A taky ji neustále hled
 ám\, studuji a snad i nacházím. Na sochařství je úžasné spousty v
 ěcí a jedna z nich je možnost momentu překvapení z výsledku. Více
 méně vždy vidím dopředu nějakou finální formu nebo podobu\, ale na
 cházení nových věcí a pohledů dokáže vždycky potěšit. A pak je
 ště jedna věc – někdy opravdu nedokážu popsat a ani si přesněji 
 vybavit ten moment\, kdy a jak jsem to vlastně udělal.</p>\n<p style="te
 xt-align: justify\;"> </p>\n<ul style="text-align: justify\;">\n<li>Co ch
 cete\, aby si divák z výstavy odnesl? </li>\n</ul>\n<p style="text-alig
 n: justify\;">Myslím si\, že každé umělecké dílo by mělo nějak ko
 munikovat samo o sobě\, tedy komunikovat i s divákem. Může (a mělo b
 y) budit emoce. Dílo\, jakožto výsledek intelektu a tvůrčího procesu
  umělce\, na Vás působí skrze emoce\, které do něj jeho autor vloži
 l. Problémem je\, když Vás dílo nechá naprosto chladným. Když kolem
  něj projdete a ani si ho nevšimnete\, nedovedete ho ani vnímat. Ale js
 em přesvědčen\, že ať už do svého díla umělec vloží cokoliv –
  i třeba své ego – tak většinou nenechá diváka lhostejným. Díla 
 vytvářejí svůj příběh a divák se může stát i součástí tohoto
  příběhu. Vždy mne zajímala u (nejen mých) soch interakce diváka s
  hotovým dílem. Při vystavení svých soch jsem opět jen pozorovatele
 m\, přestávám vyprávět\, protože tuto funkci jsem předal soše. A s
 ocha je koneckonců novým konstruktem skutečnosti\, nebo jakousi výpov
 ědí o realitě a pravdě\, její esencí.</p>\n<p style="text-align: jus
 tify\;"> </p>\n<hr /><hr />\n<p style="text-align: justify\;" data-start=
 "220" data-end="481">David Moješčík\, známý také pod přezdívkou Mo
 jDa\, je český sochař narozený v roce 1974 ve Frýdku-Místku. Během 
 své umělecké dráhy byl výrazně ovlivněn Michalem Gabrielem\, u něh
 ož studoval více než tři roky na Fakultě výtvarných umění VUT v B
 rně\, obor sochařství.</p>\n<p style="text-align: justify\;" data-start
 ="483" data-end="876">Jeho tvorba je charakteristická využitím plastu\,
  jenž umožňuje variabilitu v modelaci soch do různých poloh\, postoj
 ů a gest. Materiál přitom nevnímá jako omezující prvek – kromě p
 lastu často pracuje s hlínou\, digitálními technologiemi i tradičním
 i postupy\, vždy s důrazem na finální manuální zpracování. Důlež
 itou roli v jeho práci hraje prostorová kompozice a vztah díla k okoln
 ímu prostředí. Těžištěm Moješčíkovy sochařské práce je lidsk
 é tělo\, zejména ženská figura. Inspiraci čerpá z filozofie jógy\,
  egyptské a antické tradice i evropského klasicismu. V jeho díle lze p
 ozorovat zájem o hladké\, uzavřené a leštěné formy\, které se pohy
 bují na hranici realismu\, přičemž hyperrealismus není cílem\, ale p
 rostředkem výrazu. Tvorba je ovlivněna principy nenásilí\, oproštěn
 osti a koncentrace na lidský aspekt\, což se odráží ve snaze o elimin
 aci nepodstatného.</p>\n<p style="text-align: justify\;" data-start="1341
 " data-end="1714">Vedle volné figurativní tvorby se autor věnuje také 
 tvorbě pro veřejný prostor (public art) a portrétní plastice. V těch
 to oblastech uplatňuje svůj charakteristický rukopis\, často doplněn
 ý symbolikou\, ironií nebo nadsázkou. Mnohá díla existují ve formě 
 návrhů a vizualizací\, z nichž některé byly realizovány samostatně
  nebo v rámci spoluprací s architekty a dalšími umělci.</p>\n<p style
 ="text-align: justify\;" data-start="1716" data-end="2318">Na výstavě v 
 Galerii Kaple spolupracuje David Moješčík s kurátorem Josefem Vomáčk
 ou (*1945\, Praha)\, významným publicistou\, novinářem a filmovým kri
 tikem\, který dlouhodobě působil jako galerista a kurátor. Vomáčka o
 rganizoval výstavy v renomovaných institucích v Česku i v zahraničí 
 (např. Galerie Rudolfinum\, Městská knihovna v Praze\, Haus am Waldsee 
 v Berlíně\, Landesmuseum ve Vídni ad.). S Moješčíkem spolupracuje p
 řes deset let a podílel se na několika klíčových výstavních projek
 tech\, včetně samostatné výstavy v Galerii Václava Špály v roce 202
 0 nebo výstavy na zámku ve Frýdku-Místku v roce 2024.</p>\n<p style="t
 ext-align: justify\;" data-start="2320" data-end="2881">Výstava v Galerii
  Kaple je koncipována jako přehlídka autorovy nejnovější tvorby. Tem
 aticky navazuje na dřívější zájem o ženský akt\, který se od roku
  2016 rozšířil o tzv. „mužské téma“. Klíčovým motivem je zde 
 koncept „Ishvara“ – odkazující na staroindickou ideu „boha všec
 h bohů“. První socha na toto téma byla představena již na výstavě
  v Galerii Václava Špály. V rámci koncepce autor záměrně vytvořil 
 třetí „díl“ jako druhý v pořadí\, přičemž „druhý díl“ m
 á být vytvořen až v budoucnu. Dvě již vzniklé sochy by měly být s
 oučástí výstavy ve Valašském Meziříčí.</p>\n<p style="text-align
 : justify\;" data-start="2883" data-end="3305">Dominantou výstavy bude pr
 avděpodobně socha <em>Levitace III\,</em> znázorňující ženu sedíc
 í v lotosové pozici\, přičemž kompozice evokuje dojem vznášení (le
 vitace). Výstava dále zahrne sochu <em>EVA</em> z roku 2023\, vytvořeno
 u pro Rehabilitační centrum v Čeladné. V případě technických obtí
 ží s instalací (např. kvůli rozměrům díla) bude nahrazena menší 
 variantou v životní velikosti s názvem <em>Pokora</em> (alternativně <
 em>Humility)</em>.</p>\n<p style="text-align: justify\;" data-start="3307"
  data-end="3442">Součástí expozice budou také drobné plastiky\, kter
 é autor často umisťuje na stěny\, čímž narušuje tradiční vnímá
 ní sochařské prezentace.</p>\n<p style="text-align: justify\;"> </p>\n
 <p style="text-align: justify\;"><strong>Studium</strong>:</p>\n<ul style=
 "text-align: justify\;">\n<li style="text-align: justify\;"><strong>1999-2
 002</strong> FaVU VUT v Brně\, ateliér prof. akad. soch. Michala Gabriel
 a</li>\n<li style="text-align: justify\;"><strong>1998-1999</strong> AVU v
  Praze\, u prof. akad. soch. Jana Hendrycha</li>\n<li style="text-align: j
 ustify\;"><strong>1996-1998</strong> FaVU v Brně\, u prof. akad. soch. Vl
 adimíra Preclíka</li>\n<li style="text-align: justify\;"><strong>1993-19
 96</strong> Střední průmyslová škola kamenická a sochařská v Hoři
 cích</li>\n</ul>\n<p style="text-align: justify\;"> </p>
URL:https://galerie.kzvalmez.cz/udalost/5531-david-mojescik/
DTSTART;VALUE=DATE:20260422
LOCATION:Galerie Kaple - Galerie Kaple
ORGANIZER;CN=Galerie Kaple:mailto:kzvalmez@kzvalmez.cz
END:VEVENT
END:VCALENDAR
